Variabilita, která bere dech.
V rámci posledního předprodeje přišla žádost o šátek s šípkovou ružičkou, paní měla tři (pro mě) nepoužitelné fotky, ale já ten šátek doma mám a tak jsem se nahonem pustila do práce. Protože vždycky, když mi hoří koudel u zádele, jsem produktivní jako nikdy a kývnu pomalu na cokoliv. 🙂
To je on!

Jelikož tento šátek patří mezi ty, které mají na ploše bordury téměř neviditelné červené tisky na podobně více či méně neviditelném růžovém podkladu. Bylo potřeba je sehnat!
Společným úsilím stále vpřed!
Chybí scany, fotky, nebo cokoliv, z čeho by se dalo vykreslit ony lístečky, které já na šátku mám, ale je to rozplizlé nic a chci, aby šátek co nejvíce vypadal, jak má a nechci si tedy ty pidi části úplně moc vymýšlet. I napadl mne celkem spásný nápad – zeptej se lidí!
Jak bystré! A ukázalo se, jak moc je Májová komunita sehraná ochotná a nápomocná, když o něco jde. Během doslova pár hodin jsem podklady měla a mohla jsem pokračovat v práci! Další a další fotky a scany následovaly a co způsobily se dočtete posléze.
Nicméně tímto bych chtěla opravdu velmi poděkovat všem, kteří obětují svůj čas – jdou a vyhrábnou z uklizených krabic šátky, seženou scanner, nebo se opravdu vynasnaží to nafotit tak, abych to mohla použít a pak mi to pošlou. Není to minutka – je to třeba půl hodiny a víc jejich času a to není málo! Půl hodina času je oběd, vysátý byt, nebo jedno milování! Velká oběť! Děkuji!!
Všechny podklady jsem tedy měla pěkně stažené a nachystané – chytré program vytáhl barvy aby se mi to dělalo ještě trochu líp a hurá na to. Lístečky a “fleky” jsem vykreslila a rozložila do motivu. Všimla jsem si, že i středy ružiček jsou dvoubarevné a tak jsem udělala ještě to, rozložila a už jsem se jen usmívala na své vele dílo. Uložit, udělat v černém, uložit.. Oki. Hotovo pro dnešek.
A pak to začlo.
Kdo sleduje dění na tých internetech, tak ví, že těsně před uzavřením předprodeje prostě puf! a zpracovaná grafika na dva šátky vzala za své a rozhodla se už nikdy neotevřít s odůvodněním, že “soubor byl patrně poškozen”. K mému obvyklému ukrutnému štěstí, jsem ale náhodou měla zvlášť jednu rozdělanou práci téhož šátku a tak jsem místo nějakých 30+hodin strávila opravou jen asi 5 a byla jsem tuze šťastná.
(Obvykle se toto neděje a ukládám průběžně do téhož souboru, nemám 15 verzí zvlášť, ale asi se nad touto možností hluboce zamyslím, motiv sám je vždy uložen zvlášť “na scanu”, ale poskládat to a upravit aby to sedělo je ehm, no… 🙂 )
Šátek hotový – super. Toto znamená, že je v červeném středu a v černém středu. To jsou základní varianty, které se tiskly tak nějak vždy, protože jsou nejjednodušší a i pro mě je to graficky maličká úprava – přidat jeden tmavý čtverec pod středové kvítka. Takže mám dva – hurá.
No ale paní ho chtěla s halúzkami, takže koukám na její fotky, šátku na stole, ze kterého samozřejmě nevykreslím vůbec nic, protože jak je focený pod úhlem, tak mozek to sice velmi chápe, ale graficky je ta prespektiva neopravitelná. Tak jsem i tak fotku vzala, přiblížila, koukám jaké halúzky to jsou – aha tyhle nemám hotové z jiné práce.. Takže hledání mezi scany jiných šátků, kde bude stejná. Protože se sobě podobají je to takové trochu pozorností cvičení, ale povedlo se mi tytéž nalézt a tak jsem je zvesela vykreslila. Supiš – šátky jsou tři.
Omyl! Je jich mrak!
Díky vám, kteří jste mi naposílali své scany a díky tomu jednomu, co tu mám ve sbírce se ovšem ukázalo, jak nesmírně oblíbený ten tisk byl – nebo možná byl jednodušší k tisku – kdo ví. Takže to máme – červený a černý, to je vždycky základ. Halúzky červené od paní, která si šátek vyžádala. Husté tečkované halúzkoviště, co mám ve sbírce (ano nejen po tom šípkovém okraji, ale i po tom středu jsem moc toužila) a na všech těch scanech – pokaždé jiný střed.
Každý má doma “stejný šátek” ale s jiným středem!
Moje nervy,.. tedy ne že bych se hněvala, právě naopak moje nervy mě donutily pomalu nespat, jen abych obsáhla všechny varianty, protože – netuším proč. Tedy tuším, po tatínkovi jsem trochu megaloman, co nadělám.
Ale hlavně je mým cílem přeci vrátit variabilitu šátků tam, kde byla někdy před válkou, takže hurá na to a dodělala jsem tmavé halúzky, husté tečkované halúzky, paní mi poslala drobné kytičky, takže i ty a tradá – do tisku šlo šest variant!
A víte co? Včera si paní jeden koupila a večer mi poslala krásnou zprávu – přikládám. A hádejte co! Taky má ještě s jiným středem! S ružičkovou halúzkou! Takže do příštího tisku může jít i ten a od jednoho šátku máme krásných sedm doložených variant!





SEDM VARIANT!
Jsem trochu v šoku, bádám nad tím už nějaký ten rok, ale tolik jsem jich ještě na jednu kupičku fakt nenaskládala, zdá se mi to až trochu neuvěřitelné, ale fotky nelžou. Ta variabilita středů je ohromující. Víc práce pro mě, víc radostí pro všechny!




