Jak na domácí škrob III:
Škrob máte? A mohla bych ho vidět?
V minulých dílech jsme si k večeři uvařili Seitan a vyrobili vlastní pšeničný škrob. Teď nastává ta pravá chvíle pravdy. Teď se ukáže, jak pilné jsme hospodyňky a či pro pírko i přes plot skočíme – nebo skočíte. Máme v ruce bílý prášek, který voní po obilí a tradici. Co teď s ním? Pojďme naškrobit spodničku „na lítačku“! Jednoduchou, cvičnou sukénku na naučení principu škrobení. Spodničku, která sice nebude perfektní, zato bude dokonale dobová, protože pšeničný škrob se nevyráběl vždycky sněhobílý a dokonale průmyslově čištěný.
Příprava domácího škrobu: Než začnete, musíte usušené hrudky dostat do kondice. Prostě je pomelete.
Tip: Ideální je elektrický mlýnek na kávu, má větší sílu než můj malý kuchyňský robot. (Ale ten je zas top na sekání cibule najemno.)
Prosévání: Jemný prášek si nechte na škrobení, hrubší zbytky nevyhazujte – skvěle zahustí polévku nebo omáčku. Obsahuje cenné látky, vitamíny a minerály, škoda jich, když obohatí třeba “bramborovú máčku”…
Z mých výchozích cca 600 g mouky vznikla večeře pro dva a 249 g čistého škrobu. To je slušná porce.
Návod: Škrobení spodničky „na lítačku”.
Tento postup je ideální pro běžné nošení. Spodnička díky němu lépe drží tvar a škrob navíc chrání látku před rychlým zašpiněním, resp. se blato pak líp opere – v případě, že jezdíte na kole tak dobře jako já a gravitace vás nemilosrdně srazí do nejbližšího pangejtu.
1. Škrobová lázeň
Do lavoru nalijte asi 3 litry vlažné vody (tak, aby se spodnička celá potopila). Nasypte svůj „fancy šmency“ domácí škrob a pořádně rozmíchejte.
Májina vychytávka: Pokud vám v lázni zůstávají hrudečky, vezměte si na pomoc tyčový mixér. Je to rychlé a efektivní! Do směsi můžete přidat i necelou deci boraxu pro lepší účinek (ten si předem rozpusťte v horké vodě).
2. Máčení a odpočinek
Ponořte spodničku do lázně (šňůrky nechte raději venku, ty škrobit netřeba). Nechte látku pořádně „napít“. Poté ji lehce vyždímejte a rozložte na staré prostěradlo nebo velký ručník. Zamotejte jako roládu a nechte pár hodin (klidně i přes noc) odpočívat. Ručník do sebe natáhne přebytečnou vlhkost. Když vám tam spadne pásek aj se šnurkama, nepanikařte – prostě je nežehlete. Nežehlený škrob opadá a šnůrky nezkamení.
3. Žehlení – ta nejdůležitější fáze
Tady se láme chleba. Škrob se musí teplem „uvařit“, aby ztvrdnul.
Žehlička: Použijte starou klasickou žehličku bez napářky.
Nastavte žehličku na “bavlnu” nebo na méně, to časem vychytáte. Pěkně si ji rozložte mokrým k sobě – já jsem pravák, takže vpravo krajka, vlevo pásek.. Začínáte od plochy na břiše – té neřasené části a “sušíte”. Pásek přidržujete levou rukou a jak se k němu blíží žehlička, mírně pozvedáte – tím se špička žehličky dostane téměř k pásku a “rozhrne” řasení. Odlepíte suchý kousek, spodničku posunete směrem od sebe a pokračujete dokola.. vždy suché odhazujete od sebe, aby se vám to nemuchlalo kabelem od žehličky. Existuje víc způsobů jak na finiš. Pro naši potřebu “na lítačku” je nejjednodušší variantou skládání nakonec. Celou spodničku nažehlíte – mimo asi 10cm od pásku – to zůstane vlhké, ale rovné a měkké a naskládáte varhánky jen z toho co je opravdu teplé a vyschlé – zafixujete kolíčky a necháte do druhého dne vytvrdnout.
Mýdlový trik: Pokud se vám žehlička na látku moc lepí, přejeďte inkriminované místo suchou kostkou pracího mýdla.
Žehlička se ráda lepí, když je spodnička moc vlhká. Můžete ji nechat nějakou chvilku ještě mírně proschnout na vzduchu, když na ni zapomenete a uschne docela, lehce ji zmáčejte rozprašovačem, nebo kropítkem a dejte na půl hodinky do igelitové tašky, úplně nejlépe někam do tepla – provlhne velmi jemně skrz na skrz a bude se žehlit div né sama.
Důležité upozornění: Nikdy nenapařujte! Pára by škrob okamžitě změkčila a vaše práce by přišla vniveč.
Výsledek: Domácí vs. Průmyslový škrob
Mějte na paměti, že náš domácí pšeničný škrob obsahuje zbytky obilí a není tak zářivě bílý jako ten z obchodu. Proto se skvěle hodí spíš na spodničky „na doma“ nebo k pracovnímu kroji. Pro slavnostní, sněhobílé spodnice a rukávce si raději schovejte ten průmyslově čištěný.
Můžete jej koupit u krojařek na burzách krojů, nebo na jejich stránkách, nebo (pokud potřebujete hodně) můžete se obrátit přímo na Škrobárny Pelhřimov.
Tímto naše cesta „Jak na domácí škrob“ končí. Doufám, že vás tohle pšeničné dobrodružství bavilo stejně jako mě!
Povedlo se vám taky vyrobit vlastní škrob? Pochlubte se mi fotkou nebo napište do komentářů, jak se vám spodnička povedla!
Vaše Mája